Soláň a osobnosti

Karel Hofman
Akademický malíř Karel Hofman (1906-1998), významný český krajinář a portrétista se s rodinou přestěhoval na Soláň v roce 1961 do někdejšího domu a atelieru malíře Aloise Schneiderky.
Byl absolventem Akademie výtvarných umění, atelieru Otakara Nejedlého a Jakuba Obrovského. Po studiu získal dvakrát po sobě tzv. Římskou cenu, která mu umožnila rozšířit si akademická studia na Škole krásných umění v Římě v oborech portréru a figurální malby. Jeho velkým tématem se stala valašská krajina, ale portrétoval také řadu významných osobností i soláňských sousedů, u nichž vystihl jejich psychologii determinovanou valašským krajem a přírodou. Je autorem cyklu 12 barevných litografií a několika významných fresek ve veřejných budovách na Moravě a rozměrné historické fresky v italské Taipaně.V roce 1985 byl jmenován národním umělcem.

František Podešva
Akademický malíř František Podešva (1893-1979) se s rodinou přestěhoval na Soláň z Prahy koncem 30.let min.stol. Tehdy už byl známým umělcem s velkými zkušenostmi z výstav v Paříži a Mnichově. Vystudoval Akademii výtvarných umění u profesorů V.Bukovace a J.Preislera. Uměleckou dráhu začínal v Brně, tam mj. spoluzakládal výtvarnou skupinu Aleš a začal redigovat společensko-kulturní revui Salon. V počátcích tvorby se věnoval hodně tvorbě figurální, později ho zaujala krajina. Jeho uměleckým cílem bylo postižení charakteru Valašska a výtvarné zachycení typu člověka, který ho obývá. Originální sroubený Podešvův dům nad karlovským jezerem navštěvovala po dobu života umělce řada významných osobností české kultury.

Jan Kobzáň
Akademický malíř Jan Kobzáň (1901-1959) byl prvním z malířů, kteří se rozhodli na Soláni žít. V sroubené dřevěnici, kterou na Soláni postavil, pracoval od 2.poloviny 30.let min.stol. Rozvíjel a prohluboval tam svou výtvarnou představu o vzdorovitém Valašsku, jeho hrdinech, zbojnících. Jako absolvent pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové a Akademie výtvarných umění u Maxe Švabinského byl vynikajícím kreslířem. Měl všestranný talent; nedoceněno je doposud jeho dílo literární, skvělá poéma O zbojníkoch a pokladoch Moravského Valašska (vyd.B.Kočí v Praze 1926) a autobiografická próza U počátků vod (text z 30.let vyd.posmrtně v nakl.Profil v r.1984).

Alois Schneiderka
Akademický malíř Alois Schneiderka (1896-1958) postavil v roce 1941 pod vrcholem Solání sroubený dům s kamennou podezdívkou (nynější Atelier U Hofmanů), kde pracoval po návratu z evropských cest. Studoval na výtvarných akademiích ve Vídni a v Paříži. Zpočátku se věnoval krajinomalbě, později dával přednost tvorbě figurální. Měl originální, expresivní malířský projev, v nímž s nadhledem, mnohdy s lehkým humorem a nadsázkou zobrazoval tvrdý život na Valašsku. Byl přezdíván „Moravský Breughel“. Na Soláni ve svém atelieru pořádal tzv. Salony, neformální a oblíbené přehlídky vlastní tvorby, s nimiž se pojí řada legend.

Ilja Hartinger
Akademický malíř Ilja Hartinger (1935), rodák z nedaleké Karolinky, vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u profesora A. Strnadla. Žije a pracuje v Karolínce, kde také provozuje výtvarnou galerii. Věnuje se malbě, grafice, práci se sklem a textilem; realizoval významná díla v architektuře (mozaiky, skleněné vitráže). Velkým tématem se mu stalo Valašsko. Zachycuje výtvarně jeho atmosféru, barevné proměny krajiny v průběhu roèních dob, postihuje krajovou realitu v kontextu tradic i dějinných událostí. Svým dílem vytvořil osobitou typologii valašské krajiny, jejíž paralelu postupně tvoří aktuálně naplňovaný výtvarný zájem o rozměrné olejové kompozice zachycující velké městské aglomerace. Soláň pro sebe objvil už v dětství, pohledy ze Soláně do údolí ovlivnily charakter jeho krajinomalby, snahu po postižení monumentality krajiny. Pouto k tomuto místu bylo posilováno jeho přátelským vztahem k malíři Františku Podešvovi a jeho ženě, spisovatelce Marii Podešvové.

Luděk Majer
Akademický malíř Luděk Majer (1925) se narodil v Solanci pod Soláněm. Byl absolventem Skoly umění ve Zlíně a Akademie výtvarných umění, kde studoval u profesurů V.Sychry a J. Želivského. Nejdříve pracoval jako výtvarník propagace, od roku 1974 je ve svobodném povolání. Věnoval se malbě a litografii, ilustroval vynikající básnickou sbírku L.Nezdařila Horní chlapci, realizoval významné práce v architektuře (vitráže, mozaiky, štukolustry). Maloval Valašsko, charakteristickým rysem jeho tvorby byla symbolika, pomocí níž se snažil proniknout do duchovní podstaty kraje. Jeho prvním uèitelem byl malíř František Podešva ze Soláně, několikrát mu v dětství a mládí stál modelem k portrérům a figurálním obrazům. Žil v Rožnově pod Radhoštěm, pracoval ve svém atelieru v Hutisku-Solanci.

Jaroslava Hýžová
Malířka Jaroslava Hýžova (1915-1992) je rodačkou z Prostřední Bečvy. Studovala malířskou školu při SVU Mánes v Praze u profesorů V.Tittelbacha a J.Lieslera. Dramatický vývoj její malby zahrnuje období, ve kterých převažují modernistické inspirace (zvl. v období pražského pobytu) a delší, klidnější období, v nichž nachází vlastní rukopis hutné, sensitivní a expresivní malby. Osobitou formou zachycuje valašskou krajinu a její obyvatele. Její krajina je prostoupena přítomností člověka a řádu, který jí dává věrohodnost, pevnost a kouzlo jisté samozřejmosti. Citlivá a temperamentní malířka často nalézala inspiraci na samotách na Solání a v jeho okolí, stýkala se s tamějšími malíři, zachycovala kopce a lidská obydlí v osudovém naladění korespondujícím s údělem člověka žijícího v bezprostředním kontaktu s přírodou.

Ivan Jakeš
Sochař a keramik Ivan Jakeš (1935) se narodil ve Velkých Karlovicích. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, kde mezi jinými byl jeho profesorem také Karel Hofman. Pracoval v oblasti průmyslového designu, od roku 1976 je na volné noze. Věnoval se malbě a plastice, později se zaměřil na keramiku. Jeho práce oscilují mezi zahradní keramikou a interiérovou plastikou; vytváří reliefy na dřevě, závěsné talíře, objevuje nové možnosti materiálů a jejich kombinací. Náměty jeho prací ovlivňují zahraniční cesty inspirované starými kulturami a lidové umění Valašska. K jeho učitelům patřil také soláňský malíř František Podešva, který se podílel na zaměření autorovy umělecké profese.